Radim Valenčík – Jak dopadnou velké volby/3

Do seriálu o vizi zařazuji sérii tří dříve publikovaných článků, které se bezprostředně týkají vlivu vize na vývoj volebních preferencí a očekávaný výsledek voleb, mj. i toho, jak správně číst výsledky volebních modelů publikované renomovanými agenturami.

Ve třetím pokračování prezentování očekávaného výsledku voleb se budu zabývat zdůvodněním toho, jak to dopadne, a to z hlediska toho, v jaké situaci jsou jednotlivé strany a jak se budou do doby, na kterou je odhad cílen, vyvíjet. Připomínám předcházející dvě pokračování:

https://radimvalencik.pise.cz/5804-velke-volby-dopadnou-jinak-nez-dle-modelu-cvvm.html

https://radimvalencik.pise.cz/5805-proc-dopadnou-velke-volby-tak-jak-pisu.html

Výsledky, které prezentuji, se podstatným způsobem odlišují od nejnovějšího modelu CVVM z přelomu května a června. Je to dáno tím, že model CVVM ukazuje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době vyhodnocování výsledků průzkumu. Můj model je zaměřen na výsledky, které by byly jednotlivými stranami dosaženy, pokud by byly mimořádné volby v nejbližším možném termínu, půl roku po senátních a obecních volbách v říjnu 2018, tj. přibližně za rok . Pro tuto dobu mně vyšel tento výsledek:

Vezmu to postupně:

ANO

Setrvalý pomalý pokles až k 21 %, ale stále ještě vysoký zisk. Hlavním důvodem je zlom důvěry v Babiše jak osobně, tak v jeho schopnost ovlivnit situaci ve své straně. Tento zlom, jehož důsledky se ještě plně neprojevily, souvisí s kauzou „Novičok“, ve které se Babiš dopustil osudové chyby – podpořil účelové tvrzení (vydávání lži za pravdu) způsobem, který ve své vlastní kauze „Čapí hnízdo“ odmítá. Není to první a nebude to ani poslední pochybení tohoto typu, protože, jak se ukazuje, Babiš nemá dostatečné zkušenosti v tom, jak lavírovat mezi obrovským tlakem ze strany současné globální moci a tlakem ze strany těch, kteří se v něm snaží vidět alternativu, resp. politického reprezentanta, který tomuto tlaku odolá. Část jeho voličů proto bude přecházet k SPD, případně se vracet ke KSČM. Vysoké preference si ANO udrží zejména vzhledem k tomu, že tradiční strany jsou programově vyprázdněné a budou prožívat chronickou krizi.

Piráti

Postupný vzestup až k 19 %. Po celou sledovanou dobu je to stále ještě strana ve stavu zrodu, a to jak z hlediska profilování jednotlivých frakcí a vyvažování jejich pozic, tak i zkušeností jejích členů z vrcholové politiky, včetně manipulací osobností standardními nástroji z pozice současné globální moci. Pro své potenciální voliče bude znamenat kombinaci očekávání a zklamání. Vzhledem k neexistenci přijatelné alternativy, kterou by někdo jejím potenciálním voličům, resp. velké většině těchto potenciálních voličů, nabídl, bude posilovat, a to i v případě, kdy bude vtažena do politických her globálního charakteru, kterými se bude diskreditovat.

SPD

Rovněž postupný vzestup až k 16 %, přesto, či právě proto, že tato strana bude vystavena největšímu tlaku ze strany „demokratické“ politické reprezentace a mediálního mainstreamu. Už dnes je této straně nasazováno psí hlava politického subjektu, který je „horší než komunisti“. Na tuto pozici je ovšem zvyklá, neušpiní se tahanicemi při sestavování vlády a při jejím permanentním resuscitování, které nás v dohledné době čeká. Napomůže jí i výsledek obecních voleb, které rovněž přispějí k dobudování její organizační struktury.

ODS

Mírný vzestup až na 12 %, protože na sebe převezme většinu elektorátu „demokratické opozice“ od stran, které nenávratně zmizí z politické scény. Budou jí nahrávat tahanice při sestavování vlády a při pokusech o její udržení při životě. Jakkoli ji bude diskreditovat slouhovství globální moci, bude její konkurenční výhodou oproti zanikajicí TOP a podobným politickým subjektům dílčí (programová, personální a občas i deklarovaná) obhajoba národních zájmů klausovským stylem. Jako jediná z tradičních stran bude ve výhodě v tom smyslu, že bude moci část svého elektorátu nasávat od těch politických subjektů, které jsou v krizi.

KSČM

Udržování na hladině přežití, tj. 7 %. Nedokázala reagovat na své volební neúspěchy, identifikovat příčiny své krize. Sjezd, který měl být „nápravný“, její problémy ještě prohloubil. Pro část voličů však stále bude představovat jedinou „čistou“ alternativu vůči současné moci, což jí umožní přechodně stabilizovat její pozici.

ČSSD

Podobné přežívání jako KSČM, odhadem na 6 %. Nemá sice image „jediné čisté alternativy vůči současné moci“, ale může těžit ze své „přijatelnosti“ pro voliče, kteří hledají stranu reprezentující sociální ochranu. Z tohoto hlediska ji její koketování s účastí ve vládě bude nejen diskreditovat, ale současně i přinášet určité body.

Propadlé hlasy

Bude jich hodně, až 17 %. TOP nezvládla svou obnovu, KDU-ČSL bude obětí vyhrocování situace, protože se ocitla mimo hru, STAN nezopakuje svůj výsledek a žádný nový či starovnový subjekt, který by v současné době něco předvedl, není na obzoru, tj. v uvažovaném horizontu patrně nevznikne či nedojde k jeho vzkříšení.

Co neuvažuji

Protože model je cílen na dobu, od které nás dělí celý rok, může se mnohé změnit jak z hlediska toho, co lze předpokládat, tak i toho, co do hry vstoupí jako neočekávaný faktor, např.:

– Překvapení nás může čekat ještě během procesu sestavování a oživování vlády, ale těžko lze očekávat, že by se v jeho důsledku něco na vývoji preferencí změnilo.

– Určitým zlomovým momentem může být reakce politických stran na výsledky říjnových voleb, není to ovšem příliš pravděpodobné, protože zejména stávající vedení KSČM a ČSSD, kterých se to bude týkat nejvíce, jsou v „zabetonovaných“ pozicích.

(Pokračování dalším tématem)