Radim Valenčík -Jak dopadnou velké volby/2

Do seriálu o vizi zařazuji sérii tří dříve publikovaných článků, které se bezprostředně týkají vlivu vize na vývoj volebních preferencí a očekávaný výsledek voleb, mj. i toho, jak správně číst výsledky volebních modelů publikované renomovanými agenturami.

Včera jsem uveřejnil článek, který upozorňuje na určitá úskalí čtení výsledků volebních modelů, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/5804-velke-volby-dopadnou-jinak-nez-dle-modelu-cvvm.html

V daném případě šlo o květnový model velkých voleb od agentury CVVM (kterou považuji za nejdůvěryhodnější). Článek měl velký ohlas. Hned v úvodu tohoto pokračování zdůrazňuji, že mně nešlo o to příslušnou agenturu znedůvěryhodnit, ale naopak. Ukázat na důležité aspekty toho, jak „dešifrovat“ její sdělení.

Agentury většinou zveřejňují model zpracovaný základě aktuálního průzkumu, přitom model, který říká, jak by dopadly volby, pokud by se konaly v době vyhodnocení průzkumu.

To je ovšem něco úplně jiného než to, o co má uživatel průzkumu zájem. Toho zajímavá mnohem více například následující otázka:

Jak by dopadly volby, pokud by se v důsledku určitých okolnosti konaly předčasně?

A pochopitelně ho zajímavá i navazující otázka, která ovšem jednak není tak aktuální a jednak v důsledku posunu časového horizontu je odpověď na ni zatížena ještě větší nejistotou:

Jak by dopadly volby, pokud se budou konat v řádném termínu?

Význam obou otázek z hlediska praktické politiky je zřejmý. Odpověď na ně ovšem není jednoduchá. Je nutné odhadnout jak termín předčasných voleb, tak i to, co se může do doby jejich konání (řádných i mimořádných) stát , přičemž v případě mimořádných voleb výsledek podstatně ovlivní i to, proč se tyto volby konají. Možná, že by stálo za to, aby se renomované agentury o takový model pokusily. A nejen pokusily (určitě si nějaké odhady tohoto typu dělají), ale také výsledky zveřejnily, i když to pro ně znamená určité riziko.

Výsledky své analýzy, kterou jsem uveřejnil včera, možná někoho překvapí. Připomínám:

Slíbil jsem, že se v dalším pokračování pokusím odpovědět na otázku, proč to vidím právě takto.

Budou předčasné velké volby?

V předcházejícím pokračování jsem uvedl několik faktorů, které budou ovlivňovat vývoj veřejného mínění. Více, než kdy dříve. Bude to i proces sestavování, schvalování, přežívání – či co se vše bude dít – vlády .

Zde je nutné upozornit na důležitý fenomén, který technici při používání modelů spojených s výpočtem prostřednictvím diferenciálních rovnic dobře znají. Na existenci zpětné vazby. Procesy, v nichž se vyskytuje zpětná vazba, jsou mimořádně citlivé na počáteční podmínky a vnější vlivy. V daném případě jde o to, že výsledek modelu (tj. to, jaké preference případných mimořádných voleb nám vyjdou), podstatně ovlivní to, zda se budou konat či nikoli.

Jakkoli si osobně předčasné volby přeji a považuji je za jediné čisté řešení současné situace, dle mých prognóz jsou tyto výsledky takové, že velká většina poslanců a váhově i politických subjektů se těchto předčasných voleb bude obávat jako čert kříže či snad ještě víc. Neboli jinak řešeno – předpokládané výsledky předčasných voleb působí na vědomí těch, kteří o nich mohou rozhodnout, negativně, tj. tak, aby se rozhodovali proti jejich konání .

Tato skutečnost patrně povede nejen k tomu, že pokud se budou předčasné volby konat, tak spíše v nějaké kritické situaci a později než v příštím roce. Současně to bude mít za následek v případě, že se bude rozhodovat až v řádných volbách, mimořádně napjatou situaci, a to právě v důsledku předešlého. Z tohoto důvodu je i odhad výsledků velkých voleb v případě, že to budou řádné volby, mimořádně obtížný. Ale doufám, že se k němu v dohledné době také dostanu.

Významná role podzimních voleb do Senátu a obcí

Výsledek velkých voleb (ať již řádných či mimořádných), ale i dalších událostí, velmi podstatným způsobem ovlivní letošní podzimní volby do Senátu a obcí. Z velké části budou mít jinou logiku než ty „přípravné“ (přípravné na volby do Sněmovny), které se konaly na podzim 2016 a které tehdy vystavily žlutou kartu tradičním politickým stranám (ty ji ovšem tehdy nevzaly na vědomí a podle toho dopadly).

Tentokrát, zejména v případě senátních voleb, to v případě ČSSD a KSČM bude reakce na výsledek „nápravných“ sjezdů (ve smyslu reakce na volební debakly a ohrožení samotného přežití těchto stran). Troufnu si říci, že senátní volby v říjnu 2018 budou skutečným referendem o legitimitě stávajících reprezentací těchto stran . Budou to volby delegitimizační, pokud jde o postoj veřejnosti k politickým reprezentacím většiny stran. To se může projevit například tím, že na Ostravsku bude triumfovat Paroubek, zatím co v ostatních krajích senátoři navrhovaní za ČSSD (patrně i KSČM) propadnou. To ovlivní jak další vývoj preferencí těchto stran, které bojují o přežití, tak i vývoj uvnitř těchto stran. To, že podzimní volby budu částečně referendem o legitimitě stávajících reprezentací ČSSD a KSČM se částečně, zejména ve větších městech, promítne i do obecních voleb.

V podobné situaci bude i ANO, ovšem v tomto případě nepůjde ani tak o dopady na vývoj uvnitř strany, jako o poselství veřejnosti vůči politice této strany.

Tímto jsem si připravil podmínky pro to, abych se konkrétně vyjádřil k tomu, proč jsem dal jednotlivým politickým subjektům pro případ předčasných voleb v květnu 2019 takové preference, jaké jsem dal. Doufám, že se k tomu dostanu v co nejbližší době.